Mlčenliví strážci
30. 4. 2014 - LDF
Jsou nejvyššími a nejmohutnějšími organismy na světě a dožívají se až pěti tisíc let. Brání větru v odnosu půdy, jako největší producenti kyslíku jsou nazýváni ”plícemi země”, jsou domovem mnoha druhů živočichů, bezpočtu tvorů poskytují též potravu a i člověk si rád odpočine v jejich stínu. Význam stromů pro život na naší planetě je nesmírný, proto se jejich studiu a péčí o ně zabývá na Mendelově univerzitě v Brně mnoho vědeckých odborníků.
Pracovníci Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU se věnují například měření transpirace (výdeje vody) dřevin a kořenů. Vzrostlý strom s průměrem kmene nad 1,4 metru dokáže za den odpařit až 400 litrů vody (to jsou přibližně dvě plné vany), ale i štíhlá břízka může za den odpařit 70 litrů, čímž ochladí okolní vzduch. Díky tomu je v horkém létě ve stínu stromu přibližně o 3 stupně chladněji než ve stínu neživého předmětu, třeba domu.
Další náplní pracovníků tohoto ústavu je studium biodiverzity (druhové rozmanitosti) českých lesů. Při práci v lužních lesích sice nenarazili na hejkala ani na bludičku, zato se jim povedlo objevit rostlinu, která byla v České republice považována již více než 100 let za vyhynulou (Plamének celolistý) a mimo to na mnoha různých místech nalezli více než 100 druhů, uvedených na červeném seznamu ohrožených druhů rostlin.
Na ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie se však nezajímají jen o lesy naše, snaží se podporovat správnou péči o stromy i ve světě. Již patnáct let se věnují například projektu na ostrově Sokotra, kde bojují o záchranu zdejšího druhu dračince rumělkového (Dracaena cinnabari). Větve tohoto stromu připomínají věnce buřtíků a jeho vzdálené bratrance si můžete odnést téměř z každé prodejny rostlin či zahradních potřeb. Tento druh je však velmi vzácný. Je totiž endemitem (nikde jinde na světě neroste) a současně třetihorním reliktem (je to druh starý desítky milionů let) ostrova Sokotra, dračincové lesy tak patří k nejstarším ekosystémům světa.
Porovnání pokojové dracény s dracénou z ostrova Sokotra:
K určení stáří vymírajících populací tohoto druhu vynalezli vědci z tohoto pracoviště zcela unikátní metodu určování jejich věku. Obvyklé sčítání letokruhů zde totiž nejde použít, neboť dračince, jako jednoděložné rostliny, letokruhy netvoří. Bylo tak zjištěno, že nejstarší stromy se dožívají více než 700 let.
Pro své výjimečné odborné znalosti jsou vědečtí pracovníci ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie často žádáni o vypracování odborných posudků. Jeden z nich je dokonce předním soudním znalcem v oboru dendrologie. Své znalosti dřevin využívají zaměstnanci také při péči o arboretum Křtiny, které je jedním z nejstarších arboret v ČR.
Více informací o činnosti Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie MENDELU naleznete zde: http://ulbdg.ldf.mendelu.cz/cz