Číšníku, v mé polévce NENÍ moucha!
17. 3. 2014 - AF
Ano, i takhle by mohla vypadat stížnost zákazníka v českých restauracích za několik let. Entomofágie, tedy pojídání hmyzu, je totiž velmi populární a nutno dodat, že i zdraví prospěšná. Kupříkladu takový zavíječ voskový, bratránek zavíječů paprikových, kteří vám doma likvidují zásoby, obsahuje kvalitní tuk, jehož složení se velmi blíží olivovému oleji. Máte nedostatek hořčíku? Zobněte si bource morušového (to jsou ty housenky, co si upředou kokon, a člověk jim ho ukradne na hedvábí), obsahuje víc hořčíku, než sója. Máte řídké kosti? Opražte si saranči stěhovavou, jelikož je v ní daleko víc vápníku než v mléce, jogurtu nebo špenátu.
Propagaci entomofágie se věnuje mnoho organizací i jednotlivců
Entomofágie je stará jako lidstvo samo, což bylo prokázání analýzou pravěkých nálezů. V některých zemích, jako je Mexiko či Japonsko se hmyz konzumuje bez přerušení po tisíce let. V Evropě a USA, kde byla konzumace hmyzu po několik století považovaná za tabu, se jedná o znovuobjevený fenomén, který si nicméně velmi rychle získává své příznivce.
Ve světě se nejčastěji konzumují larvy motýlů a brouků, sarančata či cvrčci, u nás se velké oblibě těší především druhy potemník moučný, potemník brazilský či saranče stěhovavá.
Lidé si hmyz často oškliví, protože může přenášet nemoci, považují ho za špinavý a nebezpečný. To však neplatí pro většinu druhů a už vůbec ne pro druhy jedlé. Navíc má hmyz kromě vysoké nutriční hodnoty i další přednosti, jako je například konverze živin. K produkci jednoho kilogramu masa hospodářského zvířete je zapotřebí desetkrát více rostlinné hmoty než k vyprodukování jednoho kilogramu hmoty hmyzu. Produkce potravin vyrobených z hmyzu tedy zatěžuje ekosystém daleko méně než potravina vyrobená z masa hospodářských zvířat.
Na rozdíl od konvenčních hospodářských zvířat je jeden jedinec hmyzu schopný vyprodukovat tisíce potomků. Ti dosáhnou dospělosti nikoli v řádu let, jako je tomu u přežvýkavců, ani v řádu měsíců jako drůbež, ale během několika dní či týdnů. I to je důvodem, proč si vědci vybrali hmyz jako živočišnou potravu pro cesty do vesmíru. Za tímto účelem se studují například termiti, mouchy a bourci.
Mendelova univerzita v Brně byla prvním pracovištěm v Evropě, kde se problematice entomofágie začali věnovat po odborné stránce. Již více než deset let zde probíhá výzkum zaměřený na zhodnocení potenciálu hmyzu jako potraviny, přičemž analýzy některých složek zde byly provedeny a publikovány jako první na celém světě. Zdejší experti na entomofágii také úzce spolupracují s FAO (Organizace pro výživu a zemědělství při OSN), která si velmi dobře uvědomuje potenciál jedlého hmyzu a již několik let jej propaguje jako potravinu.
Členové entomofagického týmu MENDELU pořádají kromě přednášek pro odborníky také přednášky pro laickou veřejnost, kterých se mohou zúčastnit a účastní děti, studenti i dospělí z celé republiky i ze zahraničí. Kromě odborných publikací vydali též hmyzí kuchařku a DVD. DVD i kuchařku je možné zakoupit zde.
Pro více informací o entomofágii kontaktujte Ing. Martinu Bednářovou.